„Za všechno může manželka,“ říká Marek Havlík, autor Černé bouře

Vyšla vám první beletristická knížka. Jak se jako nový autor beletrie cítíte?

Je to zvláštní mix pocitů. Ve většině případů velmi příjemných, které občas přejdou až do slabých záchvatů marnivosti. Ty ale většinou nahradí lehká úzkost z toho, jak bude kniha přijata, protože to není něco, co je typické pro české autory a český knižní trh. Navíc je tato úzkost ještě prohloubena tím, že Tomáš Němec už avizoval, že se připravuje druhý díl, čímž mi asi chtěl mezi řádky naznačit, abych přidal. Ale kromě tohoto všeho cítím obrovskou úlevu, protože cesta k vydání Černé bouře byla opravdu trnitá.

Jak jste se dozvěděl o našem nakladatelství? Proč jste poslal rukopis zrovna k nám do Mystery Pressu?

Za všechno může manželka! Moc se jí líbí obálky Mystery Pressu a od začátku mě přesvědčovala, ať rukopis pošlu k vám. Já byl ale samozřejmě chytřejší! Takže jsem nejdříve zkusil velká nakladatelství, která si podle mé argumentace mohla dovolit neznámého debutujícího autora z ulice, protože dokáží lépe ustát finanční ztrátu… Jak jsem se jen mýlil. I přestože můj rukopis u několika takovýchto nakladatelství prošel skrze redaktory a potom za něj posléze bojovali i jejich nadřízení šéfredaktoři, vždycky jsem se zasekl na marketingovém oddělení. Až po několika takových neúspěších jsem konečně poslechl manželku a poslal rukopis vám.

Ovlivnila dlouhá cesta za vydáním nějak vás a knihu samotnou?  

Myslím, že mi dlouhá cesta za vydáním dala dost prostoru k tomu pořádně promyslet, jakým směrem se bude příběh v další knize ubírat dál, dostatek času na to vyladit trhliny v Černé bouři a identifikovat přesně ty věci, které je potřeba „dovyřešit“. V Černé bouři zazní několik věcí, které odkazují na něco hlubšího. Něco se vyřeší v další knize. A něco bude řešeno v celé sérii.

„OBRŇTE SE TRPĚLIVOSTÍ A NEVZDÁVEJTE TO“

Co vás poté na procesu výroby knihy bavilo nejvíce?

Definitivně práce s redaktorem Jirkou Popiolkem. Navrhl výborné úpravy textu, co, kde a jak vyříznout a naopak, co musím definitivně nechat. Co však bylo podle mě nejdůležitější, bylo to, že mi otevřeně řekl, že textu zásadně prospěje jeho zkrácení. Původně měl rukopis 480 normostran a já ho po konzultaci zkrátil na 400. Strašně to pomohlo, protože teď ta kniha „jede“ jak na tobogánu.

Jaké rady byste dal autorům, kteří chtějí vydat svou první knihu? 

Obrňte se trpělivostí a nevzdávejte to. To předně.   

Jak byste charakterizoval Černou bouři? 

Jedním slovem: Neurothriller. Více slovy: První kniha thrillerové série o křehkosti lidského vědomí a největším milosrdenství, kterého se nám jako živočišnému druhu dostalo, a to je, že si nedokážeme uvědomit většinu obsahů vlastní mysli.

Kniha kombinuje také další zajímavá témata – sibiřské gulagy, prostředí Hongkongu, meteorologický jev známý pod názvem černá bouře. Kde jste pro takovou nečekanou kombinaci našel inspiraci?

Inspiraci pro Hongkong jsem našel v Hongkongu, kde jsme byli s kamarády v roce 2015 a 2016. Pár měsíců po deštníkové revoluci. Gulag… No někde příběh začínat musí a když se jedná o hodně neetické události, je pro příběh lepší je zasadit do prostředí sibiřských pracovních táborů. A černá bouře? Tu jsem v Hongkongu naštěstí nezažil, ale z vyprávění mých hongkongských přátel jsem si udělal docela pěkný obrázek. Plus nás s ní strašili, že kvůli ní nepoletí určitě letadla a my se z Hongkongu nedostaneme včas.

Je trochu nezvyklé, že se kniha napsaná českým autorem neodehrává v českém prostředí, neobsahuje žádné české reálie a zároveň nemá české postavy. Co vás k tomu vedlo? Uvažoval jste během psaní o jejich zapojení?

Uvědomuji si to. Ale popravdě jsem nechtěl psát nic, co by se odehrávalo v ČR, v českých reáliích a bylo to velmi typické.  Řekněme něco jako: policajt, který má sklony k alkoholismu a během vyšetřování přijde na to, že za vraždou stojí…. Pozor! Sériový vrah! To jsem opravdu nechtěl psát a nutit se psát něco, co nechcete… to prostě nejde. Slibuji ale, že jedna z knih série se bude odehrávat v Praze. Pravděpodobně třetí. A jestli jsem uvažoval o zapojení českých postav? Popravdě jedna z hlavních postav je z Československa, i když se to snaží skrývat, jak jen může.

Pracujete již na další knize? 

Druhou knihu mám už dopsanou. Jen ji ještě nikdo nečetl, protože ji pořád edituji a nehodlám ji předat své první editorce do té doby, než budu úplně spokojený. Prozradím však, že se jmenuje Bílý most. Odehrává se několik měsíců po Černé bouři a řeší nezodpovězené otázky, ke kterým se hlavní postava v Hongkongu dostala a které jí nenechávají spát.