Splněné touhy

Easton si rozepnul pásek a otevřel poklopec, přišel blíž, abych na něho dosáhla. „Vytáhni ho.“
Poslechla jsem a uvědomovala si přitom Aaronův pohled, zatímco jsem Eastonovi stahovala džíny a spodní prádlo a pak mu přejela dlaněmi po svalnatých stehnech a penisu. Už byl naběhlý a pod mým dotekem ještě víc ztvrdl, s úsměvem jsem ho sevřela v dlani a zmáčkla.
„Ježíši,“ zamumlal Aaron zpoza nás. „Zapomněl jsem, jak jsi velký, kurva.“
„Ona ho do sebe dostane celý.“ Můj manžel mi položil ruku dozadu na hlavu a jemně zatáhl. „Ukaž mu to, Elle. Ukaž, jak dobře mi ho umíš vykouřit.“

Když jsem se probudila, cítila jsem se jinak. Velice se to podobalo pocitu, který jsem měla to ráno po první menstruaci. Starší. Světovější. Jako bych měla tajný přístup do elitního klubu, který mě konečně přijal mezi členy.
Přetočila jsem se na záda a protáhla se. Pravá strana Eastonovy pevnosti spadla a viděla jsem na skvrnu od vody na spoji stropního nosníku. S narůstajícím znepokojením jsem ji studovala. Byla tam dřív? Opřela jsem se o loket a zatáhla za stěnu pevnosti, abych lépe viděla. Jestli nám sem zatéká, bůh mi pomoz…
„Ahoj.“ Easton se sehnul pod prostěradlem a vesele se na mě usmál, světlemodrou polokošili měl mírně nakřivo.
Natáhla jsem ruku, narovnala mu límec a oplatila mu úsměv. „Dobré ráno.“
Naklonil se nade mě a políbil mě. „Už tu pevnost boříš?“
„Chtěla jsem se do toho dát před Waylandem.“ Doběhla jsem k okraji postele. „Víš, jak to má s prostěradly.“ Naše německá doga vyhlásila vendetu všem bílým dekám, prostěradlům či ručníkům a vášnivě se na ně vrhala už při prvním pohledu. Eastonova babička měla na sobě vloni na vánoční party bílou zavinovačku a Wayland ji shodil na zem, stáhl ji z ní a ve chvíli, kdy jsem obešla roh a objevila je, po ní skákal, jako by jí poskytoval první pomoc. Wayland následně putoval do svého kotce a babička Ann natruc zabavila jeho vánoční punčochu.
Easton vytáhl ze skříně pásek a začal si ho nasazovat na šortky. „Půjdu uvařit kafe a podívám se, jestli už je Aaron vzhůru.“
„Dobře.“ Ohlédla jsem se, jestli nenajdu nějaké další důkazy včerejší noci. S ranním sluncem probleskujícím okny, zapnutým větrákem v koupelně a prostěradlem omotaným kolem boků se mi zdálo šílené, že právě tady stál Eastonův nejlepší kámoš nahý s penisem v ruce a čekal, až se na mně bude moct vystřídat.
Easton stál stranou a propaloval se do mě pohledem. „Strč si do sebe prsty,“ přikázal mi. „Ukaž mu, jak jsi vlhká.“
Přeskočila jsem pohledem k Aaronovi a pomalu sjela rukou po břiše k úzkému proužku chlupů mezi nohama. Strčila jsem dovnitř prst, pak druhý, rozevřela stehna a ukázala, jak úzce obemykám klouby. Sledoval můj pohyb očima a začal dýchat mělčeji, zatímco se rukou hladil v rytmu mých prstů. „Šukej mě,“ žadonila jsem. „Prosím.“
Na co jsme to jen mysleli? Takový pár jsme nebyli. Byli jsme pár, který zapomíná, že zrovna dneska se mají vyvážet popelnice. Který tajně pronáší placatku na fotbalový zápas a neposílá vánoční přání. Který platí daň z nemovitosti pozdě a zavčas kupuje lístky na koncert a hádá se o místo na parkovišti, použití kuponů a kdykoliv přišla řeč na povolený sex s celebritami. Byli jsme Easton a Elle… nebralo nás… fuj…  swingers. Nebyli jsme ti šílenci, kteří nutí své přátele, aby se k nim přidávali v ložnici. Takové lidi jsem znala. Takový býval můj první šéf v realitním byznysu.
Takoví jsme nebyli, přesto jsme to udělali. I o deset hodin později byly ty vzpomínky pořád ostré a živé.
Eastonův majetnický a vzrušený pohled.
Jak si pevně svíral penis.
Aaronovy chvějící se prsty, když mi jimi kroužil kolem bradavky.
Jak skláněl ústa k mému prsu.
Jeho zuby a horký jazyk.
Jeho tvrdý penis, když do mě vstupoval.
Zadrhnutí Eastonova dechu.
Jejich pevné sevření.
Jejich sténání při orgasmech.
Intenzivní vrcholy těch mých.
Sevřela jsem přikrývku v dlani a odstrčila se od postele, potřebovala jsem se dostat na nohy a daleko od těch vzpomínek dřív, než mě přemůže vzrušení.
Když jsem cestou do koupelny obcházela Eastona, zadívala jsem se mu do očí. Vzal mě za zápěstí a přitáhl zpátky, dokud jsem nestála těsně u něho. „Počkej.“
Bránila jsem se. „Potřebuju si vyčistit zuby.“
„Opravdu potřebuješ tohle?“ Přimhouřil na mě oči. „Protože se mi zdá, že bys mohla potřebovat něco jiného.“
Moje tělo mě zradilo. Chvělo se touhou a po včerejší noci jsem se ještě nestihla obléct, takže jsem nemohla skrýt, že mi v chladné místnosti ztvrdly bradavky. A nic mi nebránilo roztáhnout nohy, když mezi ně vklouzl rukou, aby si svoje podezření potvrdil.
Potemněly mu oči, protože do mě snadno vsunul prsty, moje tělo bylo teplé a připravené. Ohnul je a já zakňourala. Kývl hlavou k posteli. „Vrať se tam. Na kolena.“
„Ale…“ Rozepnul si kalhoty a já na svoji výmluvu zapomněla. Postavil se za mě a vstoupil do mě, až jsem nedokázala zadržet výkřik.
První orgasmus přišel rychle a druhým jsem spustila ten jeho. Než jsem vklopýtala do kuchyně v hedvábné blůze a lněných kalhotách natažených na rozechvělých končetinách, stěží bych dokázala zformulovat větu, tím míň cítit jakékoliv obavy kvůli Aaronovi. Což bylo dobře, protože seděl s hrnkem kávy v ruce u našeho kuchyňského ostrůvku.
„Dobré ráno.“ Kývl na mě a pak posunul hrnek k Eastonovi. „Jak jste se vyspali?“
„Dobře,“ zamumlala jsem a nabrala přímý směr k lednici. Otevřela jsem dveře, schovala se za nimi a zkoumala police.
„Ahoj, Aarone. Proč nemůžeš prohrát ve trojce s vietnamskými dvojčaty?“
Zasténala jsem a popadla pomerančový džus, přičemž jsem ignorovala, že je lehce prošlý. „Eastone.“
„Ticho, je to vtipný.“ Opřel se o kuchyňskou linku a počkal, jestli Aaron rozlouskne pointu. „No?“
„Netuším.“
Vzala jsem si ze skříňky malou sklenku a nalila si, nespouštěla jsem přitom oči z toho, co dělám.
„Protože je to Nguyen-Nguyen.“
Nastal okamžik absolutního ticha a pak se Aaron uchechtl.
Zariskovala jsem a vzhlédla od sklenky. „Není to vtipný,“ pokárala jsem ho a pak věnovala Eastonovi naštvaný pohled, ten jen nevinně zvedl ruce.
„Hej, měl jsem ještě náhradní fórek. Ten druhý byl lepší.“ Zazubil se na Aarona. „Chceš ho slyšet?“
„Nechce ho slyšet,“ přerušila jsem je. „A poslouchejte.“ Luskla jsem prsty na svého manžela a potom na Aarona. „Promluvme si na chvilku o včerejší noci.“
„To bude zajímavé…,“ zamumlal Easton, vytáhl nejbližší židli a obkročmo se na ni posadil. Aaron se usmál a bylo skvělé, jak to všechny pobavilo.
„Vyklopte všechny svoje fórky a komentáře o trojkách teď, protože máme zhruba…,“ zadívala jsem se na hodiny na troubě, „pět minut, než přijde Chelsea a pak už o tom nikdy mluvit nebudeme.“
„Můžeme o tom mluvit s Aaronem, když u toho nebudeš ty?“ Easton nakrčil čelo, jako by to byla super důležitá otázka, kterou během našich pěti minut musíme probrat.
„Ne,“ vyštěkla jsem, pak to ovšem přehodnotila, protože mi došlo, jak moc mě bude vzrušovat, když se o mně budou bavit. „Jen v dobrém,“ odvětila jsem. „Můžete velebit moji kouzelnou vagínu, ale nic víc.“
„A tvoji pusu,“ podotkl Aaron s téměř stydlivým úsměvem. „Můžeme mluvit o tvojí puse?“
„Taky má docela dobré ruce,“ poukázal Easton a mně se ještě víc nafouklo ego. „Jo, a ten prostředníček na pravé noze.“
„Byla to levá noha,“ přel se Aaron. „Pleteš si strany, protože jsi k ní stál čelem.“
„Já vám ten pomerančový džus naliju oběma na hlavu.“ A abych svoji hrozbu zdůraznila, vzala jsem z kuchyňské linky krabici.
Easton zvedl ruce na znamení, že se vzdává. „Fajn. Tvůj prostředníček na noze je příšerný.“
Kdybychom byli sami, polila bych ho. Nalila bych mu džus na hlavu a sledovala jeho narůstající hněv. Bojovala bych s ním, protože by mi vyrazil krabici z ruky a přišpendlil mě k lednici. Pokusila bych se ho kopnout do koulí a on by se mi zakousl ze strany do krku. Skončili bychom napůl svlečení na kuchyňské podlaze polité džusem, jeho jazyk a pták hluboko ve mně. To jsme byli my, takhle jsme to dělali a, bože, milovala jsem ho.
Pomalu jsem vydechla a přinutila se otočit k lednici. Když jsem vracela džus na druhou polici, ruka se mi lehce potila. „Chelsea se nesmí dozvědět, co se tu stalo.“
„S tím souhlasím,“ přitakal Easton. „Ale to ty jí říkáš všechno.“
„Jo, no.“ Zavřela jsem lednici. „Tohle ne. Žádné vtipné poznámky, ani divné pohledy nebo cokoliv, z čeho by mohla pojmout podezření. Jasný?“
Aaron souhlasně pokrčil rameny a Easton přikývl. Bylo to jednodušší, než jsem čekala. Pomohlo, že jsem si osvojila roli šéfky. Byla jako štít mezi námi a oni si ho změkčovali svým škádlením.
Poklepala jsem na okraj pracovní desky a odvážila se přistoupit o krok blíž. „A bylo to jednorázové. Žádné opíjení a pokusy o osahávání,“ varovala jsem Aarona.
„Ale no tak, Elle. Já se tě nikdy nesnažil osahávat.“ Zamračil se na mě, a ten jeho krásný obličej by ho mohl na instagramu proslavit, kdyby o to stál.
„Myslím, že včera v noci jsi to udělal,“ usmál se Easton, natáhl se přes pult a šťouchl do něho.
„Přesně o tom mluvím – tohle v přítomnosti Chelsea říkat nesmíte!“
„Když už je řeč o mojí budoucí spolubydlící, máte nějaké tipy na život s ní?“
Zašklebila jsem se. Včera pozdě v noci mi Easton prozradil, že se Aaron plánuje nastěhovat k Chelsea. Moc se mi ten nápad nezamlouval, ale ocenila jsem, že nás bude dělit větší prostor, vzhledem k našim nedávným orgiím. „Máš pás cudnosti?“ zeptala jsem se suše.
„Chelsea zvládnu. Ale upřímně jsem asi jediný chlap, po kterém nikdy nevyjela.“
„Nikdy?“ Easton zvedl obočí. „Děláš si srandu.“
„Možná nejsem její typ.“
Spolkla jsem sarkastickou odpověď o tom, kterak jsou všichni její typ, a raději jsem uvažovala nad nápomocnou radou pro bydlení s Chelsea. V prváku na univerzitě jsme spolu byly na pokoji na koleji, pak jsme si ve druháku a třeťáku pronajaly byt. Kromě otravné posedlosti různými reality show se s ní žilo docela dobře. „Není ranní ptáče,“ vysoukala jsem ze sebe. „Vyhýbala bych se hlasité hudbě a používání eklektického nářadí před desátou.“
„To není problém.“ Vzal si hrnek ke dřezu a opláchl ho.
„A doma moc nenosí oblečení.“ Když se u nás Easton poprvé objevil neohlášený, načapal ji v obýváku nahou při žehlení.
„To taky není problém.“ Všimla jsem si, jak se začíná usmívat, což mě zarazilo. Vždycky jsem slyšela, jak Chelsea trousí na Aaronovu adresu nevhodné komentáře, ale nikdy mě nenapadlo, že by o ni mohl potenciálně jevit zájem. Už od pravěku jsem si myslela, že jsou jen přátelé.
„Proboha, vezměte si ho, než ho odvezu do útulku.“ Před Chelsea se dovnitř nacpal Wayland, jemuž podkluzovaly na podlaze tlapy, jak ke mně spěchal. Sehnula jsem se, abych přijala jeho lásku, a on mě drsně srazil na pravý bok. Olízl mě od brady po obočí, a zatímco jsem se snažila uhnout, šlápl mi na prso.
„Hej!“ zahřměl Easton, zatáhl Waylanda za obojek a stáhl ho ze mě. Německá doga se vzpouzela, zvedla čenich a začichala mým směrem. „Pomůžu ti.“ Easton napřáhl ruku a vytáhl mě na nohy.
„Ježíši, ten pes je otrava.“ Chelsea se zhroutila na stoličku a zadívala se na Waylanda, který se vrhl na jedno z Eastonových poutek na šortkách a tahal za něho krátkými pohyby, jimiž ho brzy utrhne. Otevřela jsem zadní dveře, abych ho rozptýlila, a pak honem uhnula z cesty, když se jimi vyřítil ven.
„Nepořizujte si zavlažovací systém,“ poradila nám Chelsea. „Začíná rozstřikovat v sedm a Wayland se mi prohrabal závěsy a snažil se dostat přes okno, aby na ně mohl zaútočit.“ Všimla si konvice s kávou a postavila se. „Nemáte trochu…“
„V lednici je mandlové mléko.“ Opřela jsem se o Eastonovu hruď a on mě objal. „Umělé sladidlo nám došlo.“
„Nechte mě hádat, sežral ho Wayland?“ Otevřela lednici a vzala si mléko. „Dlužíte mi krabičku celozrnných sušenek a novou hlavici kartáčku na zuby.“ Probodla mě zdrceným pohledem a já si odfrkla.
„Hej, to ty ses nabídla, že ho pohlídáš. Jsem si na devětadevadesát procent jistá, že jsem se ti to snažila vymluvit jako příšerný nápad.“
„Je to můj vnuk,“ bránila se rozhořčeně. „Nemohla jsem vás nechat umístit ho do chovatelské stanice. Mimochodem…,“ rozhlédla se, „spravili tu věc ve větrání?“
„Jo. Už je to v pořádku.“ Zvedla jsem si z trička psí chlup a doufala, že tím skryju zrádnou červeň ve tvářích. Museli jsme vymyslet něco, co by zajistilo, aby Wayland nebyl doma. To já přišla s nápadem na složitý problém, který si vyžadoval opravu podlahových větracích šachet. Chelsea moji chabou výmluvu poslouchala jen na půl ucha, než se zeptala, jestli je ten mekáč poblíž našeho domu pořád zavřený kvůli rekonstrukci. „A díky, že jsi ho pohlídala.“
„Žádný problém.“ Nalila si do kávy štědrou dávku mléka. „Snažím se všem ulehčovat život. Že, spolubydlo?“ Zářivě se na Aarona usmála.
„Tomu úsměvu nevěř,“ varoval ho Easton. „Něco určitě chce.“
„Nic nechci.“ Chelsea se na Eastona mdle zadívala. „Moje přátelská povaha nemá naprosto nic společného s faktem, že můj termostat nefunguje, jak má.“
Zasténali jsme a Easton vítězoslavně vykřikl. Chelsea se usmála a já využila tu chvíli, kdy všichni věnovali pozornost něčemu jinému, a políbila Eastona na rozloučenou.
„Sejdeme se na oběd?“ zeptal se tiše.
„Nemůžu. Mám prohlídku domu.“ Políbila jsem ho ještě jednou, abych mu to vynahradila. „Ale večer si zajdeme na večeři? Do té mexické restaurace s margaritami za polovic?“
„Budu mít margaritovou Elle?“ Samolibě se na mě usmál. Zřejmě bych měla přestat s těmi opileckými sexuálními eskapádami, když mi to vyneslo vlastní chlastací přezdívku. „Domluveno. V šest?“
„Jasně.“ Otočila jsem se a všimla si pohledu, který si vyměnili Aaron s Chelsea. „Co je?“
„Jste protivní,“ pravila Chelsea důrazně. „Skutečně protivní. Publikum vám dělá stará panna a údržbář se zlomeným srdcem. Nemůžete aspoň předstírat, že se nenávidíte?“
„Nenávidíme se ve středu,“ informoval ji Easton s nejupřímnějším výrazem.
„To je pravda,“ vložila jsem se do toho. „Trvá to celý den. Je to zapsané v kalendáři a všechno. Vyvrcholí to sexem z nenávisti, kdy po sobě během toho křičíme ošklivé věci.“
„Urážím její životní rozhodnutí,“ přisadil si Easton.
„A moje přátele,“ pokračovala jsem a nazula si tělové sandály, které jsem hodlala skopnout, jakmile se dostanu do auta.
„Její přátelé fakt stojí za houby,“ souhlasil. „Především ta bohatá bloncka s pěkným zadkem.“
Chelsea rozhodila rukama. „Hej, beru to jako kompliment. ÚZS, máš sbaleno? Vyprázdnila jsem kufr pro případ, že bys potřeboval tomu svému ulevit.“
„ÚZS?“ zvedl Easton obočí.
„Údržbář se zlomeným srdcem?“ navrhla jsem.
„To si fakt nikdo nevšiml toho komentáře s ulevit si?“ měřila si nás Chelsea naštvaně.
„Jo, to ÚZS mi moc nesedí,“ poznamenal Aaron.
„Mohl by to být Údržbář zatraceně sexy,“ pokusila se Chelsea o nápravu.
Nebo údržbář zatraceně schopný. Zdálo se, že moje mysl sklouzává k prasečinkám. Ten návrh jsem polkla spolu s živým obrazem jeho penisu  ve své ruce hned vedle toho Eastonova. Údržbář zatraceně sexuchtivý. Další přezdívka, kterou bych si pravděpodobně měla nechat pro sebe.
„Musím jít,“ pravila jsem rychle, protože jsem chtěla změnit téma dřív, než se Chelsea v duchu vydá stejnou cestou. „Aarone, zavřeš Waylanda, až budeš odcházet?“
Přikývl a naše pohledy se nakrátko setkaly bez přetvářky. Usmál se a já se trochu uklidnila. „Žádný problém.“
Objala jsem Chelsea a popadla kabelku a mobil. „Uvidíme se později.“
Zazněl sbor pozdravů a já utekla obývákem ke vchodu. Když jsem otevírala těžké dubové dveře, vydechla jsem, abych ze sebe dostala to napětí.
Ráno poté a ulička hanby šly celkem vzato překvapivě dobře.