Nemravné sliby

ELLE

Ohledně penisů jsem bývala nonšalantní. Popravdě, myslela jsem si, že jsou ošklivé. Znetvořené. Chovala jsem se k nim stejně chladně jako ke svojí menstruaci. Ve stylu – aha, zase ty. Tak se spolu nějak popasujeme, pokud mě nebudeš příliš bolet.
Popasovala jsem se se sedmi penisy, než jsem se doslechla o péru Eastona Northa. To slovo o čtyřech písmenech se ke stolu dívčího spolku vůbec nehodilo, takže jsem se zakuckala kouskem brokolice a musela vypít půl sklenice ledového čaje, abych ji spláchla.
„Chelsea,“ plísnila jsem kamarádku a rozhlédla se po jídelně, jestli není na doslech naše vychovatelka, protože měla tu nepříjemnou a záhadnou schopnost vyčmuchat, když jsme mluvily sprostě, pašovaly alkohol, nebo byly cítit trávou – všechny přestupky, které s sebou nesly přísné tresty a finanční pokuty. Chelsea už takhle vedla v patrnosti, ale malá blondýnka nad tím jen mávla rukou s francouzskou manikúrou.
„Je to pravda, Elle,“ trvala na svém a naprosto ignorovala svůj zvonivý hlas a to, jak se nesl. „Já ti říkám, že jsem nic hezčího neviděla.“
„Hezčího?“ Laura se soustředěním chirurga zkoumala kousek lososa servírovaného na salátu. „Použila jsi zajímavé slovo.“
S tím jsem souhlasila, ačkoliv souhlasit s Laurou Pinnovou se rovnalo společenské sebevraždě. Souhlas znamenal otroctví, a jakmile vycítila potenciálního otroka, chytila ho a ochočila s bezcitností hyeny.
„Byl prostě…“ Chelsea se opřela o lnem potažené opěradlo židle a povzdechla si. Vypadala spokojeně jako žena, která právě spořádala příliš mnoho dezertů. Se zájmem jsem ji sledovala. „Dokonalý,“ dokončila. „Tlustý, nádherný, dokonalý.“
Polkla jsem vlastní otázky, protože jsem si byla jistá, že je místo mě položí ostatní. A opravdu, Ling se napřímila, odtrhla svoji pozornost od tlusté učebnice matematiky před sebou a upřela ji na Chelsea. „Myslela jsem, že chodíš s tím fotbalistou.“
„Chodila jsem,“ přemítala Chelsea. „Ale to bylo před Eastonem. Než jsem se seznámila s TÍM.“
TÍM očividně myslela jeho ptáka. Vysypala jsem si do čaje balíček umělého sladidla Splenda a čekala, protože mě zajímalo, kam bude tahle konverzace směřovat.
Zasténala. „Znáte mě. Já na ptáky vyloženě nejsem. Ale na tom jeho něco je.“ Zvedla oči ke stropu a usmála se, jak si ho nad sebou představovala.
Nastalo dlouhé ohromené ticho, kdy jsme vstřebávaly fakt, že si Chelsea nemyslí, že je na ptáky. Ta holka byla mezi námi od prváku za štětku. Kvůli ní nám zkrátili večerku na půlnoc a celé sesterstvo muselo absolvovat tříhodinovou přednášku na téma promiskuity. V jednu chvíli ubohá Ling, která nikdy nezažila ani druhou metu, zrudla natolik, až se vyučující zarazila, protože byla přesvědčená, že se dusí.
„Ty na ptáky vyloženě nejsi?“ zopakovala jsem tlumeným hlasem. „Tak…“ Nechtěla jsem to říct. Nechtěla jsem vyhrknout otázku, která tepala v myslích všech druhaček. Tak… proč spíš s každým chlapem, co ti přeběhne přes cestu?
Chelsea se narovnala a stropní světlo jí osvítilo akné na pokožce silně pokryté korektorem. „Předpokládám, že ty jsi s Jonahem spala, protože máš ráda jeho penis?“ pronesla suše.
Na tom něco bylo a já sklapla pusu a sklonila pohled od jejího pupínku zpátky ke svému salátu. Spala jsem s Jonahem, protože jsem ho měla ráda a zdálo se, že sex je výsledkem každého vztahu na vysoké trvajícího déle než tři týdny. Jonahův penis byl ze všech těch sedmi, co jsem viděla, nejmenší – s čímž jsem se Chelsea svěřila v půl třetí ráno na zadním sedadle špinavého taxíku opilá tequilou. Doufala jsem, že na to zapomněla. Nezapomněla.
„Proč je jeho penis tak hezký?“ Ling naklonila hlavu a dívala se na Chelsea, zatímco si bez koukání napíchla okurku v misce. „Barva? Textura? Šířka? Tvar?“
Jenom Ling by se zeptala na texturu penisu a Laura Pinnová po té příležitosti chňapla připravenými pařáty.
„Ling,“ zavětřila. „Co kdyby sis odnesla učení do studovny a nechala velké holky, aby si tu pokecaly?“ Usmála se delikátně a šlechetně jako vlk těsně předtím, než sežral Červenou karkulku.
Položila jsem Ling ruku na paži dřív, než se mohla pohnout. „Jdi do prdele, Lauro.“ Sama jsem se sladce usmála. „Chelsea?“ zvedla jsem obočí a ponoukla ji tak k odpovědi dřív, než Lauře Pinnové praskne cévka.
Chelsea mezi námi třemi přeskakovala pohledem jako čelist prváka, co poprvé zkusí kokain. Poznala jsem, že se rozhoduje mezi krveprolitím z hrozící hádky a svojí šťavnatou historkou. Jednu bolestnou vteřinu mě nechala dusit se ve vlastní šťávě, pak si povzdechla a do očí se jí vrátil zasněný pohled. „Dobře, víte, jak má někdo žalud jako houbu završující erekci?“
Jelikož se Ling zatvářila pohoršeně, pokračovala a svoji příští otázku adresovala mně.
„A jiní ho mají menší než ten zbytek, jako gumu na tužce?“
Přikývla jsem, ačkoliv já svoje penisy nikdy do takového detailu nezkoumala. Většinou jsem se s nimi setkávala ve tmě a šmátrala po nich zpocenou rukou. Z mých sedmi bych znovu poznala tři, včetně Jonahova. Poměr žaludu vůči zbytku… to jsem netušila.
„Má ho dokonalý, ani příliš velký, ani příliš malý.“
„Super,“ poznamenala Laura suše. „Jako Medvědí rodinka penisů.“
„Ne, Medvědí rodinka ne,“ vložila se do toho Ling. „Tři malá prasátka.“
„KAŽDOPÁDNĚ,“ pokračovala Chelsea. „Taky je robustní. A zdá se to jako divné slovo pro popis péra, ale je taky naprosto mužný. Shodil kalhoty a já přísahám bohu, chtěla jsem padnout na kolena a začít ho uctívat.“
Laura, která uměla být stejná potvora, jako byla zbožná, zbledla, protože Chelsea jim v představách malovala obraz falešných bohů. Já žvýkala salát a spřádala teorii, že tou dobou už Chelsea na kolenou pravděpodobně byla.
„A taky je velký, očividně,“ pokračovala Chelsea, aniž by si byla vědoma, že konverzace po obou stranách našeho tria utichala, zatímco legenda jménem Easton narůstala. Slovní hříčka. S cinknutím upustila vidličku do misky a roztahovala dlaně od sebe do takové délky, že i Laura souhlasně sykla.
„Ale upřímně,“ pokračovala Chelsea bezstarostně, spustila ruce a odstranila ze svého salátu kruton. „Nešlo o to, že byl velký nebo krásný. Nejvíc záleželo na tom…“ Pro větší efekt se odmlčela.
Ta pauza zafungovala na nás všechny, včetně mě. Zadívala jsem se na hodiny na konci místnosti, protože jsem si moc dobře uvědomovala, že jsem měla odejít už před třemi minutami. Strčila jsem si do úst další sousto salátu, žvýkala jsem rychleji a čekala na Chelseina další slova.
„Nejvíc záleželo na tom,“ zopakovala a předklonila se, jako by se chystala sdělit svatý grál všech drbů. „Jak ho používal.“
„Používal penis?“ zeptala se Ling hloupě. Na někoho, kdo z nás měl v prváku nejlepší průměr, byla občas strašně zabedněná.
„Ano, Ling. Svůj penis.“ Laura nafoukla tváře a okázale zvedla školní brašnu Louis Vuitton a dala si její popruh přes rameno. „To byla fakt zábava. Chelsea se vyspala s někým dalším. Páni. Pošlu tu novinu dál.“
Viděla jsem ten moment, kdy Chelsea svraštila obočí, bolest z toho rýpnutí. Honem se zase uvolnila a rozesmála se, Lauře neodpověděla a zadívala se mi do očí.
„Prudérní,“ zamumlala jsem, jakmile byla brunetka oděná do Lilly Pulitzer z doslechu.
„Že?“ Chelsea si zastrčila dlouhou část ofiny za ucho. „Každopádně, bylo to úžasné. Jako čtyři orgasmy. Vůbec netuším, jak najdu někoho, kdo se mu vyrovná.“
„Možná nebudeš muset,“ navrhla Ling. „Možná se vezmete, budete mít děti a budete šoustat jak králíci, dokud nebudete staří a zvrásnění.“ Zahihňala se na nás přes okraj tlusté učebnice matiky a já ji v tu chvíli navzdory její naivitě opravdu zbožňovala. Protože my ostatní jsme věděly, že Easton si Chelsea nevezme. Podle pravidel univerzitního života se děvkař s lehkou holkou nikdy neožení. Děvkař si najde hodnou holku, nějakou neposkvrněnou a naivní, a přestěhuje ji na předměstí, kde jí poskytne dva a půl orgasmu třikrát týdně spolu s nákupním seznamem.
Vezme si mě, ale to si Chelsea, Ling a mrcha Laura ještě neuvědomovaly. Zatím jsme jen věděly, že Easton North má prima ptáka. A právě tenhle prostý fakt mě o několik let později dostal do téhle šlamastyky.
Na kolenou mezi dvěma muži, zatímco mě manžel držel za zátylek.

***

Té noci bylo cosi ve vzduchu. Bezdeché očekávání. Cítila jsem to, když jsem se připravovala a zarazila se s rukou nad obyčejnými bavlněnými kalhotkami, načež jsem si vybrala hedvábná tanga. Přijala jsem to, když jsem se přikradla k baru, moje falešná identita se s drzým sebevědomím prodrala kupředu a já si objednala panáky tequily místo piv.
Do léta zbývaly tři týdny a už jsme nevěděly, co roupama dělat, myšlenky nám utíkaly od zkoušek k opalování, každý víkend jsme prožívaly bezstarostně naplno a napjatě očekávaly pomalé léto před námi. Chelsea, čtyři kluky po Eastonu Northovi, bude v létě nahánět surfaře až v Jersey. Laura měla stáž v charitativní organizaci Junior League of St. Petersburg a Ling jela studovat do Koreje. Já jediná jsem měla zůstat, vydělávat si prodejem zmrzliny na nájem a šoupat nohama na dvou letních předmětech, které mi lehce vynesou dvanáct kreditů.
Měla jsem léto ráda, líbilo se mi, že jsem mohla zaparkovat, aniž bych k tomu potřebovala boží zásah, snadná familiárnost, kterou jsem nacházela ve svých spolužácích, večírky, které nebyly plné prváků. Přesto jsem se cítila stejně zoufale jako každý jiný. Odpočítávala jsem dny do konce roku. Zůstala potřeba posledního lidského kontaktu, než všichni zmizí.
S děsivou přesností jsem mohla odhadnout chvíli, kdy se Chelsea pozvrací. Měla k tomu všechno potřebné. Pivo, pak tvrdý alkohol. Nikdy mi nebylo takhle špatně. Po tequile následoval rum. Až taková sranda to nebyla. Když vylezla na bar a šlápla přitom botou na tlustém korkovém klínku někomu na prst, už jsem se na to chystala. Když se zavěsila hlavou dolů z věšáku na skleničky, pohnula jsem se. Když klopýtala z baru k záchodům, nasměrovala jsem ji k nejbližšímu křoví, přesto jsem ji tam nedostala včas.
Sledovala jsem hnědou tekutinu dopadající nebezpečně blízko mých nových botek Steve Madden a poslouchala sto opilých holek zpívat refrén Brown Eyed Girl.
„Jsem v pohodě,“ zaskřehotala, ačkoliv se nikdo doopravdy neptal.
„Pojď,“ vytáhla jsem ji nahoru a rozhlédla se po něčem, čím bych jí otřela bradu. „Zůstaň tady. Dojdu ti pro ubrousek.“
Klopýtla doprava a já ji opatrně usadila na jeden z řetězů ze svářkové oceli, co v baru měli. „Zůstaň,“ přikázala jsem jí.
Otočila jsem se, že zamířím k baru, a narazila na něho. „Pardon,“ zamumlala jsem a posunula se doprava.
„Tumáš.“
Bylo to jedno slovo. Pět písmen. Nevinných, ale pozornost upoutaly, jako když Chelsea zašeptala sprosté slovo uprostřed jídelny spolku. Vzhlédla jsem, a to byla moje chyba.
Božské trable, přesně tak vypadal. Takový nevinný typ, co nosí polokošili a khaki kalhoty v neděli do kostela a pak dívku klátí na rodinné jachtě. Rozcuchané vlasy, kšiltovka Master’s, silná čelist a modré oči. Určitě ho zvolili za krále maturitního plesu. Ten typ, co by kluka jako Jonah odstrčil stranou, hodil si holku přes rameno a pleskl ji po zadku.
Ne že bych v tu chvíli přemýšlela nad Jonahem. Po minulém víkendu už na Jonaha nikdy nepomyslím. Ironie byla, že ten slib mi přinesl vidinu jeho jazyka v jejím krku a jeho ruku mačkající její ňadro v push-up podprsence. Díkybohu, že jsme se rozhodli si vyjít. Díkybohu, že jsem šla do vyššího patra. Díkybohu, že jsem je viděla dřív, než si opravdu získal moje srdce.
„Tumáš.“ Pohnul rukou a já soustředila pohled na hrst ubrousků, které držel.
„Aha. Páni. Díky.“ Samé jedničky a já blábolila jako batole.
„Já to udělám.“ Odtáhl ubrousky z dosahu a dřepnul si před Chelsea, které opatrně otřel bradu silně pokrytou zvratky. Bylo mi divné, že vůbec nereaguje, dívala se na mě a mávla na mě rukou. „Pojďme si zatancovat!“ vykřikla.
Radši ne. Sledovala jsem, jak ji poplácal po koleni, aby mu začala věnovat pozornost. „Chelsea? Měla bys jít domů. Pojď, já tě odvezu.“
Moje překvapení, že ji zná, trumfly obavy, že by s ním měla odejít. „Ne.“ Protlačila jsem se mezi ně, přehodila si její ruku přes rameno a s námahou ji vytáhla. „Já ji odvezu.“
„PROBOHA,“ vyjekla Chelsea a vůbec přitom nedbala na svůj příšerný dech, který vysílala naším směrem. „Vy se o mě hádáte! To je tak sladké.“
Kluk se uchechtl, ukázal přitom bílé zuby a diskrétně vyhodil špinavý ubrousek do nejbližší popelnice vystlané černým pytlem na odpadky. „Rozkošné,“ souhlasil, vzal ji za druhou ruku a přehodil si ji přes rameno.
Snadno ji zvedl a vyšel s ní na chodník. Já přitom klopýtala za nimi a snažila se jim vůbec stačit, zatímco on táhl větší část opilé Chelsea.
„Počkej,“ protestovala jsem. „Stůj.“
Zastavil se, ale Chelsea pokračovala dál, takže jsme k ní oba přiskočili, abychom ji udrželi na nohou.
„Mohl bych ji prostě odnést,“ nabídl se.
„Je tááák silný,“ souhlasila Chelsea.
„Cením si tvojí pomoci, ale už to zvládnu.“ Zalovila jsem v zadní kapse pro telefon. „Zavolám taxíka. Budeme v pohodě.“
Zadíval se na temnou ulici a pak zpátky k hlasitému baru. Odněkud se k nám doneslo říhnutí následované duněním rádia levného auta. „Nelíbí se mi, že bych vás tady měl nechat samotné.“
„Elle, on je gentleman!“ vykvikla Chelsea.
„Mám auto přímo tady. Odvezu vás domů.“ Kývl hlavou k temnému parkovišti, které vypadalo jako dokonalé místo na to, aby tam někomu usekli hlavu – za předpokladu, že chtěl použít nový model BMW jako popravní špalek. „Jsem střízlivý,“ dodal.
„STŘÍZLIVÝ gentleman!“ doplnila Chelsea hlasem o oktávu vyšším, než bylo snesitelné.
„Hele.“ Sáhl do kapsy kalhot a vytasil peněženku, ze které vytáhl řidičák, a pak mi ho podal. „Vyfoť si ho. Pošli to kamarádce.“
Vzala jsem si od něj řidičák a schválně jsem porovnávala fotku s jeho obličejem. Sakryš. Bez té kšiltovky byl ještě víc sexy. Posunula jsem palec, abych viděla jeho jméno. Easton North. Bez uvažování jsem se nadechla, nebyla jsem tak opilá, abych si nepamatovala naši konverzaci u oběda, která pak ještě celé týdny děsila ubohou Ling. Jak Chelsea popsala jeho ptáka? Hezký. Ale taky nějak jinak. Robustní? To je ono?
Cítila jsem, jak mi hoří tváře, zatímco jsem odemykala telefon, fotila ho a honem odesílala zprávu Ling spolu s tuctem vykřičníků a textem, ze kterého bude s největší pravděpodobností zmatená.
Tenhle kluk veze mě a Chelsea domů. Jestli zmizíme, pověz jim, že jsme umřely na robustního ptáka.