Sérii dnes již legendárních historických detektivek o moudrém bratru Cadfaelovi, který řeší zločiny v okolí shrewsburského opatství, začala spisovatelka Ellis Peters psát už před bezmála půlstoletím. Mezi lety 1977 a 1994 se čtenáři dočkali jednadvaceti knih. V českém překladu vycházely od roku 1993. Proč jsme se do jejich vydávání pustili znovu? A proč jsme jich hned na začátku jedenáct přeskočili?

text: Martin Paytok

Případy bratra Cadfaela uvedla na český trh poprvé Mladá fronta druhým dílem Jeden mrtvý navíc. Následovaly třetí a pátý, Mnišská kápě a Malomocný u svatého Jiljí, a poté se nakladatelství vrátilo k Zázraku svaté Winifredy a Svatopetrskému jarmarku a pokračovalo již chronologicky – a to až do posledního dílu, Neobyčejného benediktina, v roce 2004.

Mladá fronta se hned o rok později pustila do reedice a mezi lety 2005 a 2010 znovu vydala prvních dvanáct dílů v lehce pozměněné úpravě. V letech 2006 až 2008 se pak romány Malomocný u svatého Jiljí, Příchod Dánů a Pokání bratra Cadfaela dočkaly ještě brožované verze (těžko říct podle jakého klíče).

NOVÁ ÉRA

Proč tedy sérii vydávat znovu? Hlavním impulzem byla touha nabídnout tuhle absolutní klasiku mezi historickými detektivkami v jednotné, definitivní podobě. Starší vydání totiž začala s ilustrovanými obálkami, ovšem od šestého (Panna v ledu) do patnáctého svazku (Zpověď bratra Haluina) je nahradily fotky Dereka Jacobiho a dalších herců ze seriálové adaptace Případy bratra Cadfaela (1994–1998). K ilustracím se vrátilo druhé vydání, které ale skončilo dvanáctým Havranem z Předklášteří.

V Mystery Pressu jsme pro sérii zvolili stylové „vitrážové“ obálky s ilustracemi Lubomíra Kupčíka a typografií Lukáše Tumy. Podle ohlasů se vám líbí stejně jako nám. Hned s vydáním Zázraku svaté Winifredy jsme však narazili na problém, který jsme později museli řešit i u řady Ota Fink od Jaroslava Velinského.

Jelikož v Česku prvních dvanáct dílů vyšlo již dvakrát, Cadfaelovi příznivci je buď již vlastnili, nebo si je mohli snadno doplnit v antikvariátu. Zkusili jsme proto husarský kousek a jako následující vydali třináctou Splátku růží – a vyplatilo se. Díky čtenářskému zájmu o druhou polovinu série jsme mohli ve vydávání pokračovat až k Neobyčejnému benediktinovi, kterého jsme doplnili obsáhlým doslovem spisovatelky Františky Vrbenské a barevnými mapami Shrewsbury, respektive shrewsburského převorství, od Jany Šouflové.

JAK TO BUDE DÁL?

Letos v únoru jsme se vrátili ke druhému dílu, Jednomu mrtvému navíc, a na podzim se můžete těšit na díl třetí, Mnišskou kápi. Ve vydávání dalších svazků nemíníme polevit ani v nadcházejících letech. Pokud váš zájem o případy bratra Cadfaela potrvá, již brzy se budete moct ve své knihovničce pokochat kompletní sérií v jednotné úpravě.

Nic by nám neudělalo větší radost, než kdyby se to povedlo.