Konec světa podle Carla

Vítej, hrobkaři, ve třetím patře.

Kolaps předchozího podlaží proběhne za 3 hodiny a 35 minut.

Odteleportovali jsme se z přípravny rovnou do dlouhého koridoru. Vyvolával ve mně vzpomínky na první chodbu, kterou jsme do hrobky vstoupili, jen na první pohled chyběl strop.
„Carle, podívej se, jsme venku!“ prohlásila nadšeně Rakvička.
Ano, nad hlavami se nám klenula temná obloha s blikajícími hvězdami a zářila výrazná barevná mlhovina, která se podobala pozadí v Odettině studiu. Vzduch mi ale stále přišel zatuchlý a nehybný. Vytáhl jsem prak, namířil na hvězdy a vystřelil.
Cink! Kámen se odrazil od stropu, který byl ve skutečnosti asi osm metrů vysoko.
„Je to jen iluze. Stejně jako ty obrovský obchoďáky v Las Vegas. Máš z toho dojem, že seš někde venku, ale pořád je to interiér.“
„Tak tohle je značné zklamání.“
Zdi i podlahu tvořily nazlátle zbarvené cihly. Hustý rudý koberec vedl k důvěrně známým dveřím na konci chodby. Jakmile jsme k nim přistoupili, samy od sebe se otevřely. Vystoupila z nich vysoká postava a všichni tři jsme se zarazili.
Čekal na nás mladý a naprosto nechutně hezký chlap s atletickou postavou, vysoký asi tak jako já a navlečený do elegantního obleku. Jeho pokožka měla tmavě šedý odstín, z čela mu vyrůstaly krátké růžky a dlouhé černé vlasy si stáhl do ohonu. Zpod šosů kabátu mu čouhal ostnatý ocas a ze zad visel pár černých netopýřích křídel.
„Nazdar, Mordecaii. Ty vole, vypadáš fakt dobře.“
„No jéje,“ souhlasila kočka. „Být lidská žena, projevila bych o tebe až nemístný zájem.“
Dokonce i Mongův obvyklý vřískot zněl, jako by na něj nová podoba opravdu udělala dojem.

Mordecai – inkubus (50. úroveň)
Cechmistr haly | Nebojové NPC
Inkubové jsou známí jako gigačadové Vnějšího města. Mužská verze nechvalně proslulých sukub se dá identifikovat podle úžasného vzhledu, dokonalého šarmu a opravdu smyslných nohou. Jsou svůdní, elegantní a ve výsledku naprosto smrtící. Můžeš je nalézt pouze v městských úrovních hrobky. Dávají nový smysl frázi „vošukej a zmiz“.

„Vítejte na třetím podlaží. Úspěšně jste prošli tréninkovými patry. Teď může hra doopravdy začít,“ řekl nám a uklonil se. Dokonce i jeho hlas zněl trochu jinak, hlouběji a smyslněji. Gestem ruky nás vyzval, ať ho následujeme.
Dveře cechu se za námi samy zavřely, jen co jsme vstoupili.
„Tak tréninkový patra, jo? Doprdele. Jestli to byl zatím jen trénink, tak co nás čeká dál?“
„Ach, díky všem bohům, konečně!“ Mordecai ze sebe serval sako, sundal si kravatu a rozepnul si tři horní knoflíčky košile. Kabát mi přišel podivný, jelikož měl vzadu prostřihy na křídla. „Myslel jsem si, že se vy dva už neukážete. Trčím v tomhle nesmyslu tři dlouhé hodiny. Nenávidím formální oblečení.“
„Rozhovor se protáhl. Předpokládám, že normální diváci tuhle část sledovat nemůžou.“
„Kdepak. Viděli, jak lezete dovnitř, ale teď si musí počkat, dokud nevyjdete ven. Neuvidí nic z toho, co se odehraje uvnitř. Jako když zasedá porota u soudu.“
Jeho pokoj vypadal o něco uklizeněji než předtím a navíc se v něm objevily dvě nové postele.
„Ty jsou pro transformaci, pokud bude potřeba. Pamatuješ, co se stalo Rakvičce po sežrání té vylepšovací sušenky?“
Ztěžka jsem polkl a až příliš živě jsem si vzpomněl na tu podivnou slizkou kouli, která se z ní dočasně stala.
„Dobrá, už jste se rozhodli, kdo chce jít první? Doporučoval bych princeznu.“
„Já! Pustíme se do toho!“ vykřikla nadšeně a rovnou se vrhla na postel.
Já si sedl na židli a Mongo mi skočil do klína, kde začal nervózně pískat.
„Maminka bude v pořádku,“ uklidnila ho kočka. „Chvilku si hraj se strejdou Carlem, já teď musím pracovat. A chovej se slušně.“
Mládě velociraptora se mi na klíně stočilo do klubíčka. Najednou jsem z toho měl opravdu nepříjemný pocit, jelikož se mi k rozkroku tulila tlama plná ostrých zubů. Netušil jsem, co by se stalo, kdyby mě teď kousl. Pochopitelně kromě hrozné bolesti. Systém by ho nejspíš neodteleportoval. Místo toho by ho zamrazil na místě, jako kdysi Franka a Maggie. Mohl jsem jen doufat, že přesné následky nezjistím.
Cechmistr zamával rukama a ve vzduchu se objevila obrazovka, stejně jako v Odettině show.
„Aktuálně jsi pozemská kočka. Toto je seznam dostupných ras, na které se můžeš proměnit. Dostala jsi na výběr 320 možností. Všechny jsou seřazeny podle abecedy a na kteroukoli z nich můžeš kliknout a prozkoumat detaily. Systémové AI ti také vybralo tři doporučené. Strávíme pár dalších hodin, než to všechno projdeme. A pak ti vyberu…“
„Kočka. Pokračuj,“ přerušila ho znuděně.
Zhluboka se nadechl. „Rakvičko. Je tady několik možností, kdy budeš vypadat v podstatě stejně…“
„Kočka. Poslední odpověď. Jedeme dál.“
Zadíval se na mě. Jen jsem pokrčil rameny. Od začátku dávala jasně najevo, že se měnit nebude. Já měl radost, že už aspoň nechtěla, abych se v kočku proměnil i já.
„Dobrá tedy. Objeví se ti dialogové okno a budeš si muset volbu potvrdit kliknutím…“
„Moment,“ zarazil jsem ho, protože mě najednou napadlo něco hrozného. „Hele… nezmění ji to zpátky na normální zvíře, jako byla předtím?“
„Pozdě,“ oznámila nám a rozzářila se, „už jsem na to klikla.“ Zadívala se na svou tlapku. „Připadám si pořád stejně.“
„Ne,“ zavrtěl hlavou inkubus a věnoval jí podrážděný pohled. „Ale je důležité se na takové věci ptát. Nastavil jsem to tak, že sis nevybrala žádnou novou rasu. Nic se nezmění, jen se ti odemkne několik rasových benefitů.“
„Benefity? Jaké benefity?“ zeptala se zvědavě.
Mordecai podrážděně rozhodil rukama. „Já nevím. Nedala jsi mi příležitost prozkoumat, jak přesně kočka funguje. Uvidíš to, až skončíme s druhou fází. Stejně by ses ještě neproměnila. K transformaci dojde až na konci procesu.“
Rozhodl jsem se do toho zapojit. „Povolání si musíme důkladně promyslet. Nejdřív se podíváme, co nabízí AI.“
„Tak do toho. Ukaž mi vše se slovem princezna nebo královna,“ přikázala Rakvička.
Cechmistr vyvolal na obrazovce seznam nových položek, mnohem kratší než předtím. Zarazil se a jeho oči se rozblikaly, jak všechno bleskově procházel.
„Fajn, princezno. Dostalas na výběr 34 různých možností. To je opravdu krátký seznam. Vlastně jsem tak málo profesí nikdy předtím neviděl. Ale předpokládám, že je to v důsledku kombinace tvé rasy a statistik. Tvá základní konstituce je stále na dvojce – ne, na čtyřce, díky tomu, že sis potvrdila rasu kočka.“
Znovu chvíli prohledával své neviditelné nabídky.
„Ach, už to vidím. Ve skutečnosti výběr limitují hned čtyři faktory. Oba máte propustku do klubu Desperádo, což automaticky zakazuje několik různých základních typů. Máš tu speciální tiáru, což znamená další omezení. Nicméně to nijak zvlášť nevadí. Pořád tady máme spoustu skvělých možností.“
„Tak co vypadá dobře?“ zeptala se s pohledem upřeným na seznam. „Jé, tohle zní skvěle! Výhružně, ale zároveň záhadně a zábavně. Vybírám si tohle.“
„Počkej!“ Popadl jsem spícího Monga do náručí, vyskočil na nohy a rozběhl se k obrazovce. „Nevybírej si nic, dokud si to pečlivě neprohlídnem!“
Rakvička ukazovala na položku Nekrobard.
„To náhodou není špatné. Patří mezi tři doporučené,“ poznamenal Mordecai.
Rychle jsem si seznam sám prošel. Ze základních povolání měla k dispozici pouze Barda, Uživatele magie a Barbara. Každé z nich obsahovalo další položky, včetně Nekromanta, Větrného mága a Čaroděje. Nekrobard se nacházel u Barda i Nekromanta.
Další část seznamu tvořily položky Pozemská povolání. Naprostá většina dostupných možností se nacházela právě tam. V tom seznamu jsem zahlédl několik zajímavých profesí, například Kočičí berserkr, Zvířecí pokusný subjekt a Roller derby jammer.
Zaměřil jsem se na seznam doporučení od umělé inteligence.

Mogul z umělecké uličky

Nekrobard

Bývalý dětský herec

Vzdal jsem tiché díky všem herním bohům, že tu jednu položku nepojmenovali „Královna roller derby“. Pravděpodobně by trvala na tom, že si ji vybere, aniž by se obtěžovala kouknout na cokoli dalšího. Sice jsme se o tom bavili a měli jsme plán založený na Odettině radě, ale Rakvička na dohodnuté věci často zapomínala.
„Klikni postupně na všechny tři doporučení, ať se můžem podívat, jak přesně to funguje.“
„Rovnou ti říkám, že tohle v žádném případě nechci,“ prohlásila s opovržením v hlase a zobrazila první detaily.

Mogul z umělecké uličky
Úspěšný obchodník moderního světa, spoléhá na charisma a inteligenci. Využívá svůj umělecký talent k pobavení a okouzlení ostatních nerdů. Cestuje po světě po conech a výstavách, kde prodává své zboží porušující cizí copyright. Ačkoli tento odvážný podnikatel nevypadá nijak výhružně, je opravdu obtížné mu cokoli udělat.

Získává tyto benefity:
+ 5 k obratnosti
Okamžitý přístup ke kouzlu Štít na 5. úrovni
25% sleva ve všech obchodech
15% bonus k penězům získaným z prodejů
10% úrok z aktuálních peněz při sestupu do dalšího patra
Dovednost Hledač cesty na 5. úrovni
Odemčení dovednosti Úhyb, umožňující její zvýšení až na 20. úroveň
Dovednost Úhyb na 5. úrovni (již získána)
V 6. patře získáš možnost další specializace.
Výběrem tohoto exkluzivního pozemského povolání navíc obdržíš stříbrný poklad Země.

Inkubus nespokojeně zabručel. „Ta motivace pro výběr je oproti normálu docela slabá. Většinou dávají zlatý poklad a pár bodů do statistik.“
„To mě nepřekvapuje,“ zamumlal jsem a upíral pohled na dovednost Hledač cesty. Odette mi tvrdila, že musím vybrat něco právě s ní. Ale taky jsme hledali něco dalšího.
„I tak je to velmi dobrá volba. Pokud si dokáže vycvičit Úhyb nad patnáctou úroveň, skoro nikdo ji nezasáhne. A ta pětadvacetiprocentní sleva je skvělá, protože se počítá až po aplikaci bonusu za charisma. Bude moci kupovat vše za polovinu a to představuje obrovskou výhodu. Nicméně nejdůležitější je Hledač cesty. Díky němu snadno najdete schodiště, obchody a cechy.“
„Nic takového,“ zavrtěla hlavou Rakvička. „Umělecká ulička? To si děláte srandu? Vždyť se tam scházejí nerdi, kteří milují Star Wars a kreslí obrázky koček oblečených jako postavy z různých seriálů. Fuj.“
Znechuceně se otřásla.
„Mně to přijde dobrý, ale podíváme se na ty dvě další,“ řekl jsem jí.

Nekrobard
Nekrobardi kombinují nejoblíbenější a nejopovrhovanější povolání. Nekromanti se specializují na magii oživující mrtvoly. Bardi si musí vybrat bavičskou dovednost. Podle výběru, ať už to bude zpěv, kazoo, nebo vyprávění, budou své talenty používat k bavení, chránění nebo očarování živých i mrtvých.

Získává následující benefity a nevýhody:
Okamžitý přístup k vybrané bavičské dovednosti na 5. úrovni
Přístup ke všem klubům bez ohledu na aktuální členství
Pokoje zdarma ve všech bezpečných prostorách
10% postih na všechna kouzla, která nepatří Nekromantovi či Bardovi
Okamžitý přístup ke kouzlu Zažeň nemrtvé na 3. úrovni
Okamžitý přístup ke kouzlu Shoď kalhotky na 3. úrovni
+ 5 ke konstituci, charismatu a inteligenci
– 2 k síle
Další benefity závisejí na výběru bavičské dovednosti.

„Bůh je mi svědkem, že tě teď hned opustím, jestli si vybereš kazoo.“
„Mohla bych se stát hudebnicí,“ žasla Rakvička. „A zpěvačkou!“
„Zapomnělas, že si chceme zachovat diváky?“
„Ten popisek už neříká, že spoustu nekromantických kouzel bude moci sesílat prostřednictvím hudby,“ upozornil nás Mordecai. „Takže za ně nebude muset utrácet manu. To je skvělá výhoda. Navíc má každý hudební instrument dlouhý seznam dalších bonusů. Je to slušná volba za předpokladu, že si ty, Carle, vybereš něco, co se specializuje na DPS neboli páchání co největšího zranění během sekundy. Jako Nekrobard získá přístup k rozsáhlému repertoáru obranných a dalších podpůrných schopností.“
„Carle, hele! Mohla bych hrát na harmoniku!“ Listovala nabídkou a najednou zalapala po dechu. „Bonga! Oni tady mají i bonga!“
„Harmonika? Jak by to fungovalo? Vždyť nemáš prsty.“
„Na harmoniku je nepotřebuji, Carle. Jen bych si musela sehnat ten držák na krk.“
Před očima se mi objevila Zev a zkoušela mě uškrtit za to, že jsem Rakvičku nechal, ať si vybere nějaký nesmyslný hudební nástroj.
„Prozatím toho nech a otevři třetí možnost.“