Masový hrob, sekta a zmizelí lidé. Sad kostí je mrazivě uvěřitelný

Detektiv Adam Richtr pátrá po lidech, kteří se poslední dobou začali ztrácet v Ostravě. Je to tak trochu boj s větrnými mlýny, protože klacky pod nohy mu hází i jeho šéf. Jako by měl někdo zvláštní zájem, aby se po stopách pohřešovaných nikdo nepouštěl. Adamovi však jeho smyl pro čest a spravedlnost nedovolují nechat to být. Noří se do případu na vlastní pěst.

Určitý průlom nastává, když se potkává s archeoložkou Norkou Kočí. Dostává se na stopu jisté uzavřené komunity lidí, za kterou stojí Norčin otec, a objevuje zapomenutou historii koncentračního tábora Hanke a masového hrobu, který se skrývá pod městským parkem.

Sad kostí mě naprosto nadchl. Příběh je neuvěřitelně čtivý, jeho temná až hororová atmosféra mě vtáhla a občas jsem se přistihla, že doslova tajím dech. Vědomí, že autor vychází ze skutečných reálií, dělá vše hrozně uvěřitelné a opravdové, a o to více mrazivé. Téma sekt a manipulace lidí není v české literatuře tak časté, a přitom i u nás takové skupiny existují. Je to další věc, která působí hodně znepokojujícím dojmem.

Když si člověk „rozumí“ s postavami, je hned snadnější se do knížky začíst. A tady se to povedlo dokonale. Mezi Adamem a Norkou funguje chemie, oba jsou trochu "divní", řeší své trable a dohromady se dobře doplňují. Moje sympatie si získal i Adamův čtyřnohý parťák Floyd.

Autor si nechal otevřená vrátka pro možné pokračování, což bych určitě uvítala. Na případné další setkání s Adamem a Norkou se už teď těším. Pokud čtete trochu temnější thrillery a dáváte šanci českým autorům, doporučuji Sad kostí Martina Müllera všemi deseti.

Mohlo by vás zajímat