Anna a Jiří Kouřilovi: Jošt je naše cesta z Bradavic

Na začátku května 2025, po několika úmorných týdnech, nastal ten čas. Rukopis zkontrolovaný, sazba hotová, obálka dokončená – čas odeslat Jošta do tisku.
„Budeme dělat i nějakou předmluvu nebo doslov?“
„Nevím. Je ještě něco, co bychom chtěli čtenáři říct?“
Nenapadlo nás nic. Na potenciálního čtenáře čekala téměř pětisetstránková bichle, takže nám nepřišlo moc ohleduplné krmit ho dalším textem.
Uběhly dva měsíce od vydání, přišly první reakce na knihu a my máme pocit, že jednu příležitost jsme přece jen propásli. A to přiblížit čtenáři, proč se naše kniha v jistých ohledech podobá Harrymu Potterovi. Máme ho tak rádi, že ho vpisujeme i do našeho originálního světa? Jde o poctu Rowlingové? Nebo snad prostý kalkul, jak si naklonit srdce milovníků bradavických dobrodružství?
Připravili: Anna a Jiří Kouřilovi
Je zcela fér přiznat, že nebýt Harryho Pottera, Jošt nejspíš nevznikne. Se světem čar a kouzel máme oba vztah od dětství. Harry Potter nás přivedl k fantasy. Áňa během své náctiletosti přečetla celou sérii Pottera asi patnáctkrát, Jirkovi první tři knihy četla maminka a Tajemná komnata byl vůbec první film, který kdy viděl v kině.
Jenže s postupujícím časem pro nás Harryho svět ve světle jiných knih ztrácel svůj lesk. Nové filmové příběhy i avizovaná osmá kniha, z níž se později vyklubal jen scénář k divadelní hře, jen zdůraznily jeho nedostatky. A mnohá vyjádření autorky či její doplňující texty, které měly Harryho svět rozšířit, ho ve skutečnosti učinily prázdnějším a plošším – a lásku k němu podstatně méně ospravedlnitelnou.
Několik let jsme dumali, jaké by byly osudy Harryho Pottera ve skutečném světě. A tak vznikl Alexej. Archetyp vyvoleného, velkého hrdiny, jehož povaha a životní zkušenosti jsou mixem řady typově podobných fantasy postav „vyvolených“. Alexej je naše představa ultimátního klaďase vrženého do šedivého světa kompromisů. Do světa, kde navzdory poražení velkého zla zůstává mnoho nespravedlnosti. Kde jsou po hrůzách války lidé ochotni obětovat něco ze svých svobod, aby se ty hrůzy neopakovaly. Kde nad upřímným přátelstvím někdy vítězí hrabivost a touha po dosažení vlastních cílů.
Skrze Alexeje na svět přišel Još (ano, Još, celým jménem Jošt). Dítě vítězné generace, vyrůstající ve zdánlivě klidné době, kdy jsou všechny války vybojovány, přesto je to doba turbulentní, plná změn a svým způsobem vymknutá z kloubů. S Joštem se snažíme vyprávět příběh z živého světa, kde vedle sebe žijí chudí a bohatí, vítězové a poražení a různé kliky, z nichž jen jedna je u kormidla. A ovládá jak obyčejné lidičky, tak zdánlivě všemocné čaroděje. Naše postavy se potýkají se stigmatizací, rodinnými neshodami, vnitřními pochybnostmi a démony minulosti. Ale svět se nepřestává točit, a tak musejí jít dál a doufat, že pro své lidské chyby najdou odpuštění v lidskosti druhých.
Jestli máte pocit, že v knize tyhle věci tolik nevidíte, je to naprosto v pořádku. Koneckonců je to první příběh – navíc psaný z pohledu třináctiletého kluka. Ale my se takhle snažíme k našemu světu a příběhu přistupovat. A je to jedna z věcí, která nás při psaní baví nejvíc.
Tímto textem nechceme přesvědčovat čtenáře, kterým se podobnost s HP nelíbila. V tomhle směru je vkus naprosto individuální a je v pořádku na náš způsob tvorby nepřistoupit. V reakcích prvních čtenářů jsme se ale často setkali s tím, že neví, co si mají myslet. Neví, do jaké míry je podobnost záměrná, a občas je vrhá až moc do světa HP. Třeba tento text některým z nich pomůže pochopit, jakým způsobem o Joštovi uvažujeme.
Jošt je zrcadlo. Pocta Harrymu Potterovi a současně jeho kritika. Laskavá vzpomínka na krásu fantasy příběhů, s nimiž jsme vyrůstali. Zcela cíleně využívá některá klišé, hraje si se známými motivy a charakteristikami.
Nepíšeme „českého Harryho Pottera“. Pro nás je Jošt cesta z Bradavic. Jenže každá cesta z Bradavic musí logicky začít v Bradavicích. Jestli po ní půjdete s námi, je čistě na vás. Můžeme však slíbit, že vás na ní čekají zajímavé zážitky.
Jste srdečně zváni.
Ach ty časy… Marie Rejfová o psaní, životě a o tom, co právě chystá
Jaké jsou ty „vysněné časy“, když konečně nastanou? Oblíbená autorka Marie Rejfová ve svém fejetonu s humorem i nadhledem ukazuje, že realita umí překvapit. A co právě chystá? To se dozvíte mezi řádky.
Briská spisovatelka Eliza Raine navštíví Prahu
Čtyřdílná romantasy série Královna spoutaná stíny se stala fenoménem a z britské spisovatelky Elizy Raine udělala mezi fanoušky žánru světovou hvězdu. Autorka nyní přijíždí do Prahy na setkání se čtenáři, kde kromě povídání o knize Dvůr havranů a zkázy čeká návštěvníky také soutěž o druhý díl série ještě před jeho vydáním.
Je libo hadí ražniči nebo snad stehno bafometa? V tom případě musíte navštívit podnik U Hlavy mantichory!
Stejný název jako výše zmíněná restaurace má nová kniha Jakuba Hozy, která by se dala zařadit do feel-good fantasy a na své si určitě přijdou milovníci „dračáku“. Autor přichází s pro něj novým žánrem, protože akční masakr rozhodně nečekejte. Jakmile se do knihy začtete, čeká na vás výprava dobrodruhů, příšery, jeden sympatický kuchař a hlavně velká porce humoru.
Titul mistrů Evropy je nadosah: Staňte se hvězdou našeho nároďáku!
Co kdyby se ze čtení stal moderní a atraktivní životní styl, podobně jako je tomu u sportu? Představte si, že každá přečtená stránka je jako gól pro náš národní tým. Cíl je jasný: pomoci Česku stát se mistrem Evropy ve čtení!
300. příběh na společné cestě. Startujeme detektivní klasiku o soudci Ti
Jestliže autorky populárních romantasy vymyslely novou jednotku času – úder srdce –, jednotkou Mystery Pressu při spojení s našimi čtenáři může být počet příběhů, které jsme vydali, přečetli a společně prožili. Letos v dubnu jsme dosáhli mety 300 příběhů neboli 300 knih. A právě 300. kniha musela být výjimečná – nakonec se jí stal první díl proslulé detektivní série o soudci Ti od nizozemského spisovatele Roberta van Gulika.